SWISSmag č. 08–
jaro/léto 2013

Věděli jste, že o vytvoření Švýcarska se vlastně tak trochu zasloužil český král Otakar Přemysl II. a Gotthardský průsmyk? Tady je krátký průvodce historií vzniku Švýcarska.

Tři místa v Graubündenu získala díky organizaci UNESCO oficiální statut světové jedinečnosti, kanton však může být pyšný na mnoho dalších skvostů: neporušenou přírodu, historická města a tradiční vesnice, technické vymoženosti či netušené bohatství ukryté v zásobách minerálních vod. I proto patří k nejnavštěvovanějším z celého Švýcarska.

Jako krystal zasazený do hor mezi kameny a led vypadá nová chata pod masivem Monte Rosa. Tato energeticky soběstačná budova slouží horolezcům i turistům. Ve Švýcarsku většinou sklízí ovace také za svůj design. Jak však vyplývá z internetových diskuzí, některým Čechům se nelíbí a přirovnávají ji ke krkonošské Labské boudě.

Nikdo ho nevidí ani necítí, ale přesto ho lze měřit. Čas. Bez jeho přesného měření se dnešní svět neobejde. Švýcarsko je už po dvě století Mekkou hodinářského průmyslu.

Švýcarsko není automobilovou velmocí, přitom zde od počátku minulého století až do současnosti existovalo na 250 firem zabývajících se výrobou automobilů nebo motocyklů. Jednou z nich byla malá automobilka Monteverdi.

Čokoládu, sýr, Alpy, kapesní nůž a hodinky si se Švýcarskem spojí leckdo. Pak jsou tu méně známé tradice. Mladší i starší.

Ve Švýcarsku si za letošní letní téma zvolili tradice. Jedná se o opravdu široký pojem zahrnující tradiční výroby a produkty i lidové slavnosti a akce. Níže přinášíme několik tipů pro vaši inspiraci.

Sněhová vločka, která spadne na začátku 23 kilometrů dlouhého ledovce Aletsch, putuje k jeho konci 400 let. Člověk dokáže přejít nejdelší evropský ledovec za dva dny – ovšem je to náročný a riskantní podnik. Krále ledovců, zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO, lze však obhlédnout během pár dní ze všech možných stran docela bezpečně na vlastní pěst (a klidně i s dětmi) z vyhlídkových túr v jeho okolí. Poradíme vám, kudy kam.

Zatímco ve středověku byl podle legend 2 132 metrů vysoký vrchol Pilatus nad švýcarským Lucernem sídlem hned několika druhů draků a lucernští radní sem ještě koncem 14. století lidem výstup zakazovali, dnes je známý díky své ozubnicové dráze. Ta je svým sklonem 480 promile nejstrmější a jediná svého druhu na světě. Drak ovšem zůstal jako součást loga na Pilatu dodnes.

Švýcarsko je proslulé jako země chránící si své tradice. Platí to i v oblasti hudební kultury, Švýcarsko má dokonce právo na hudební vzdělání zakotvené do ústavy konfederace. Hudební akce se tu konají skoro všude, často i na mezinárodní úrovni. Mezi nejslavnější patří festivaly v Lucernu a Locarnu.

Věděli jste, že i Švýcaři mají svůj parmezán? A že existují sýry, které se dělají jenom nahoře v horách na salaších? O tom bude další díl seriálu, který představuje švýcarské sýry. Tentokrát se jedná o sýry z centrálního Švýcarska.